Dne 22. ledna 2005 proběhlo v restauraci U majora Zemana v Praze další setkání s panem režisérem Jiřím Sequensem, na kterém byl přítomen i autor námětu a spoluscénárista dvou dílů seriálu, pan Jiří Svetozár Kupka. Toto setkání se neslo v duchu právě oněch dvou dílů, které se odehrávají v Jižní Americe, a hlavním hrdinou je v nich major Jiří Hradec. Jde o díly Rukojmí v Bella Vista a Poselství z neznámé země. Došlo tak ke splnění přání, kdy tyto dva díly jsme na pořádaném seriálovém maratónu vynechali a použili je nyní pro účely tohoto setkání. Oba díly jsme měli k dispozici ve formě promítání přes projektor na plátno, takže vše bylo pěkně vidět. Místem natáčení obou dílů byly lokality na Kubě, kam se ale pan Kupka nepodíval, tam cestoval pan Sequens se svým štábem a herci sám.

Oba pánové ale spolupracovali již dříve, jsou autoři celkem tří filmových dokumentů o historii a současnosti života v Číně, o historii a současnosti Suezského průplavu a o životě námořníků na zaoceánských lodích. Jejich názvy jsou Muži na palubě(1958), Hranice světadílů(1958) a Země středu(1959). Pan Sequens byl režisérem a pan Kupka scénáristou a komentátorem. Mluvili o tom, jak cestovali asi tři měsíce na východ do Číny, jak poznali život na lodi, jaká prožili dobrodružství a zavzpomínali si tak díky nám na svá mladá léta, kdy byli zhruba pětatřicátníky. Pan Kupka donesl i z těchto plaveb několik fotografií, na kterých je bylo možno vidět. Právě na těchto cestách nabyl pan Kupka zkušenosti a nápady, které pak zužitkoval v předloze pro jihoamerické díly. Šlo zejména o pozadí námořní plavby, vykreslení a popsání života na lodi tak, jak jsme to mohli lehce pozorovat právě při cestě majora Hradce, kdy jako Václav Kysela z Lokomotexu dohlíží na zásilku důlních mašin pro měděné doly v Chile. V knižní předloze je pochopitelně vše vykresleno více podrobně, jsou tam některé, v dílu vynechané, nebo jinak udělané věci. To nás samozřejmě zajímalo, proč je v tomto takový rozdíl. Pan Kupka to vysvětlil tím, že mnoho skutečností a činností lehce popsaných v knize se hůře točí, pro diváka to není tak atraktivní, a tak muselo dojít samozřejmě pro natáčení k větším či menším úpravám. Pan Kupka ještě podotknul, že onu knižní předlohu vlastně psal až zpětně, po žádosti z vydavatelství Naše vojsko, kde v roce 1980 vyšla v edici Magnet. Pan Sequens nám z pozice režiséra pověděl více o místech natáčení na Kubě, jaké měl z toho pocity, příhody a zážitky. To vše za trvalého běhu obou dílů, což právě mělo sloužit pro lepší vzpomínky a vybavení si důležitých věcí a postřehů. Svůj účel to naprosto splnilo, protože bylo prakticky pořád co povídat. Samozřejmě byla i tichá místa, kdy s velkým zaujetím sledovali oba pánové dění na plátně, takže si mohli připomenout obsah obou dílů. Paměť oběma pánům slouží dobře a bylo pro nás příjemným zjištěním, že věděli tak moc.

Časové rozpětí akce bylo od 16.30 do 20.30 hod., kdy se po dokončení promítnutí druhého jihoamerického dílu zvolna naše setkání ukončovalo. Oba pánové z něho měli dobrý pocit a pan Sequens opět vyjádřil svůj údiv nad naším zájmem o seriál. Pro obě strany to tedy byly příjemně strávené čtyři hodinky a vše proběhlo bez problémů.

Za fanklub seriálu „Třicet případů majora Zemana“ Hombre