Před deseti lety se trefovala letadla do rozličných cílů, nyní jsme my, účastníci srazu s představitelem majora Zemana, měli úkol podstatně jednodušší – trefit do bašty Zemanovských příznivců na Žižkov. Hle, jaké to dojemné spojení minulosti se současností, neboť na půdě této čtvrti Vladimír Brabec v letech 1934 – 1946 žil (máme to i potvrzeno písemně). Po navození správné nálady několika již známými sestřihy scén ze seriálu, nad kterými leckteré oko libě zaplesalo, nastal okamžik O (či hodina H nebo minuta M). S patřičným entrée oznámen vstoupil na scénu sice mírně pošramocený soukromou nehodou, ale stále okouzlující mistr, major Zeman, tedy Vladimír Brabec.

 

        

 

Rozvinula se velice příjemná konverzace, která měla snad jen jedinou vadu, že se až příliš často prolínala s debatující skupinkou u baru. A témata? Od lázeňského pobytu přes některé peripetie až k velice důkladně rozvinutému oboru divadelnímu, kdy z mistra chtiví přísedící lákali nejednu informaci mající bulvární nádech (zapomněl jste někdy roli, zapomněl jste někdy přijít nebo dokonce přijet na představení?). Je však vidět, že v krvi námi obdivovaného herce koluje skutečně velká dávka odpovědnosti – na rozdíl od takového pana Sováka, který za zmeškané představení musel vyplatit 15 360 Kč (doloženo), na pana Brabce se, pravda, jednou muselo čekat cca 75 minut, ale ďábelská jízda mající ve finále policejní doprovod přinesla své ovoce a představení bylo zachráněno. Do debaty se neustále vnucoval hodnostně už povýšený na strážmistra, jinak stále ještě čekatel varhaník Michálek, jež nástroj vyměnil za archivní materiály a slova mistra stvrzoval dobovým tiskem.

 

        

 

Po příjemné hodince se mistr, jsa handicapován svým nemilým úrazem rozloučil, ale s ochotou sobě vlastní zvěčnil svůj podpis i s vítací větou na Zdi cti v chodbě k samotnému sálu, a zařadil se tak po bok již signovaných kolegů Jana Pohana a Rudolfa Jelínka. Několik nezbytných záblesků fotoaparátů, a pak už byl mistr svěřen do péče plukovníka Žitného, který stejně jako dovoz zajišťoval jeho odvoz.

Kromě faktu, že kuchyně nezvládla apetit našeho sdružení (a zde navrhuji, aby byla vyrozuměna předem a zůstala v uctivém střehu po celou dobu naší přítomnosti, neboť hlad je strašný soupeř a přichází zásadně nečekán) a již zmíněných potíží při propojení bar-promítací plátno, pomíjejíc stále proklatě nízko zavěšené motocykly, lze hodnotit toto setkání více než kladně. Ať už hřálo někoho to či ono (od získaného popisu k odlivce tvrdého alkoholu vyslaného do zažívacího traktu), skutečně to stálo za to.

 

                                       

 

 

 

Přítomni:

Lída s manželem

Plukovník Žitný

Huba.Buba

malej Míra

Bába kořenářka

Olga Halámková

Michálkovi

Anglie

L.B.

Fredy

Hanele

Rajman