Tak se nám zase sešel rok s rokem a nastal čas uspořádat naši výroční schůzi členů fanklubu. Jak je tato akce již tradiční, tak pokud jde o místo konání, připadáme si jako přelétaví ptáci. Poslední dobou jsme totiž nuceni ji pořádat vždy někde jinde. Kde jsou ty doby, kdy jsme měli jistotu v restauraci v Krakovské ulici... Následně ve Velehradské se to stihlo jednou a minule to bylo v Jagellonské. Tentokrát jsme byli zase jinde, v penzionu Polly na Střížkově. Vše to souvisí s tím, že pro nás není v Praze tématická hospoda. Cožpak se nenajde nikdo, kdo by dokázal oživit tematiku kolem majora Zemana? Tematiku kolem staré, ale i novodobé Policie vůbec? Bohužel asi ne. A přesto si myslím, že by to byl z podnikatelského hlediska "zlatý důl". Hospod je sice pět na každém kroku, ale Restaurace U majora Zemana bohužel žádná.

No, tolik takový smutný povzdech na úvod a nyní zpět k naší akci. Schůzi jsme tedy nakonec uspořádali ve zmiňovaném penzionu Polly, kde jsme již pořádali sraz s paní Andrlovou a Skořepovou a věděli jsme, že prostor nám bude vyhovovat. Aby tento prostor alespoň trochu připomínal sraz fanoušků seriálu, přivezl pan předseda rakev s kostrou Jirky Hradce, která byla jako výzdoba v tehdejší restauraci v Krakovské. Předem se samozřejmě domlouvalo občerstvení, hosté a další věci, členové se přihlašovali na diskuzním fóru. Termín byl stanoven na sobotu 16.11. od 17:00.

                                          

První se na místě sešlo vedení klubu, připravilo zázemí a projekci a domluvilo se, kdo koho přiveze z hostů. A hostů jsme na letošek domluvili asi nejvíc ze všech pořádaných schůzí. Prvním, který k nám zavítal byl kaskadér Karel Engel, pro kterého vyrazil kolega pokladník ve svém stylovém "vébáckém" žigulíku. Pan Engel byl velmi pobaven, čím se to vlastně mohl projet. Záhy po něm byl k nám dovezen pan Jan Pohan, který byl dalším z hostů. A po chvíli dorazil i Milan Hejra, který byl u nás loni na předvanočním srazu a velmi pěkně se s ním povídalo nejenom o seriálu, ale obecně o filmu. Pracoval totiž i jako řidič u filmu a historek má tak nespočet. Nakonec jsme očekávali přijezd pana Rudolfa Jelínka s manželkou a to se také k naší radosti stalo. Hosty jsme tedy usadili k sobě a nechali je si poklábosit i mezi sebou, protože se jistě rádi opět viděli.

                     

I naše členská základna dorazila v celkem hojném počtu, takže bylo za chvíli v prostorech plno. Probíhala čilá diskuze, vzpomínalo se na pořádané akce třeba v podobě střeleb a dalších. U majitelů penzionu jsme měli objednáno občerstvení v podobě obložených mís, chlebíčku, řízečků atd., takže bylo i co konzumovat. Po určité době na povídání jsme měli pro hosty připravenou projekci z našich výtvorů, takže jsme trochu přeskupili židle, přesadili hosty a pustili jim náš film. Bohužel se letošní rok nenatočilo nic nového, ale proč si nepřipomenout dobré věci i po nějakém čase. Vrcholem byl loni natočený materiál v podobě scének z dílu Štvanice našimi "herci" malým Mírou a Olgou Halámkovou. Opět to sklidilo velký ohlas a pan Jelínek prohlásil, že naše Olča byla dokonce lepší než originál. Během této projekce přišlo velké překvapení, když se u nás objevil pan Zdeněk Srstka s manželkou. Byl samozřejmě také zván, ale jeho příjezd nebyl potvrzen. Nakonec tedy dorazil a srdečně se s námi všemi přivítal. Po chvíli jsme tedy s projekcí pokračovali až do konce. Po skončení jsme se opět v prostoru přeskupili a herce usadili vedle sebe. Debata pokračovala, pilo a jedlo se s chutí a večer ubíhal podle plánů.

                     

Tak trochu potajmu se mezi námi najednou objevila figurka majora Zemana, kterou si je možno zakoupit zásluhou pana Jirsy a firmy Comicspoint. Přinesl ji právě pan Jirsa, ale nemohl se zdržet z časových důvodů, takže došlo k předání jen "mezi dveřmi". I tímto mu chceme poděkovat, jelikož pořídit si ji domů není uplně levná záležitost. Zatím zdobí poličku doma u předsedů:-). Čas tedy příjemně plynul, trochu s předstihem nás museli opustit manželé Jelínkovi, kteří spěchali domů. Rozloučili jsme se tedy a poděkovali oběma za jejich čas, který s námi strávili.

                     

Poté jsme přistoupili k volbám do vedení fanklubu, tak, jako každý rok. Byly rozdány volební lístky a členové se tak mohli vyjádřit, jak byli letos spokojeni s jejich prací. Vysledky poté sečetly naše dvě skrutátorky Blanka a Hanele a předseda vyhlásil výsledky. Po jarní abdikaci pana Černého na místropředsednický post a jeho odchodu do exilu, bylo třeba zvolit nového zástupce, kterým se stal zaslouženě malej Míra. Předsedu a pokladníka obhájili Hombre a Huba.Buba. V revizní komisi nám zůstaly dvě kolegyně Hanele a Olga Halámková, malého Míru v ní vystřídal plukovník Žitný. K jeho funkci ideologa fanklubu mu tak přibyla ješte funkce v revizní komisi. Tímto byly volby uzavřeny a povídání dále pokračovalo. Předseda s plukovníkem Žitným si ještě připravili jedno překvapení. Členům byly rozdány průkazy o jejich členství ve Fanklubu Majora Zemana. Stačí si je řádně vypsat a doplnit fotografií a identifikace je dokonalá. Radost z průkazů trochu zkazila technická stránka výtisků, protože zvolený papír nějak stíral vytištěný text, takže některé se staly nepoužitelnými, ale většina byla v pořádku. Ale i tak je možné tuto verzi považovat za testovací, příště už to určitě doladíme více do profesionality. Postupně nastal čas k vrcholu schůze, kterým měla být opět soutěž o ceny. Pan předseda připravil tentokrát kvíz třiceti otázek ze seriálu. Každý dostal natištěné otázky a během 15 minut měl napsat odpovědi. Motivací vyhrát byly jistě i ceny v podobě propagačních odznáčků Třiceti případů za třetí místo, plakát z filmu Rukojmí v Bella Vista za místo druhé a kopie odznaku Kriminální služby za místo první. Členové tedy rychle přemýšleli, lovili v paměti odpovědi a doufali, že jim to vyjde.

                     

Vyhodnocení provedl pan předseda a následně vyhlásil i výsledky. Třetí místo a malé odznáčky si odnesl malej Míra, druhé místo a plakát ukořistil jasný sokol a první místo si vybojovala Hanele. Následně se probraly všechny otázky i odpovědi, nějaké drobnosti by se daly vykládat i jinak, než je zadal autor kvízu, ale celkově se soutěž povedla a jistě to bylo příjemné překvapení a obveselní. Příští rok zkusí něco podobného připravit někdo z členů, aby si zasoutěžil i náš předseda.

                                                                  

Pak již následovala volná zábava, k odchodu se měl pan Pohan, kterého odvezli Lída se Spellmanem a i pan Engel, který se svezl se Srstkovými. Všem jsme poděkovali za účast, oni zase nám za příjemně strávený večer. Zůstal ještě Míla Hejra, který se k nám přidal i při kolečku "panáků" na oslavu pořádané schůze. Pan předseda si opět neodpustil svůj doutník na oslavu obhajoby předsednictví. Jelikož byl přítomen i kolega Kraken, tak jsme mu jako "úlitbu Bohům" dovolili, aby si zkusil opět zazpívat. No, už to není co to bývalo, Kraken se snažil, ale nestačil s dechem. Ono se není čemu divit, když se na něj podíváte:-). Tak jsme si alespoň připomněli jeho "hereckou" minulost, kdy se objevil v několika hudebních klipech, nebo když sežral pejskovi a kočičce dort v sérii Ales Gutte! Hodiny neúprostně letěly, členové se postupně rozcházeli, a tak byl čas se rozloučit.

                     

Jsme rádi, že i letos se nám to vyvedlo a uvidíme příští rok, jestli se sejdeme opět někde jinde, nebo zase zde. Ještě sice není konec roku, ale k výroční schůzi se hodí i bilancování. Letošní rok lze jistě hodnotit jako vůbec nejúspěšnější co se týče naší propagace. Přispěla k tomu určitě i repíza seriálu na TV Barrandov, která proběhla vlastně 2x během jednoho roku, pan předseda propagoval fanklub v deníku MF DNES, v odborném zdravotnickém časopisu, deník Blesk vydal speciální brožuru věnovanou seriálu a hlavně dílu Studna, opět pan předseda účinkoval v talk show Honzy Dědka a pořadu Aleše Cibulky na TV Barrandov Sejdeme se na Cibulce. Fanklub se objevil i v časopise Instinkt díky právě Honzovi Dědkovi alias redaktoru Holanovi. Byl to prostě úspěšný rok a to se cení. Příští rok na podzim máme výročí 10 let činnosti Fanklubu Majora Zemana, takže určitě bude co oslavovat. Byť to poslední dobou vypadá, že prvotní nadšení a zájem některých členů upadá, uvadá, nechodí na akce, jsou spíše pasivní. Omluvou je jistě to, že to všechno děláme ve svém volném čase, věnujeme se často rodinám, honíme se za penězi a na záliby moc času nezbývá, ale věřím, že i přesto se příští rok zase budeme scházet, pořádat výlety, setkání s hosty a další. Jen kdyby bylo kde, v nějaké tématické hospůdce, to by se jistě i pasivnější členové objevili častěji.

                     

Zmínil jsem před chvilkou naše desetileté výročí činnosti. Jistě se sluší zmínit i to, že příští rok v březnu to bude 40 let, co padla první klapka seriálu, konkrétně do dílu Vyznavači ohně na zámku Líšno. Uvidíme, jestli o nás bude zase trochu větší mediální zájem. My bychom každopádně při jarním putování mohli právě na Líšně třeba "bouchnout šampus". Ale na to je ještě čas. Díky tedy všem, kteří se účastnili poslední výroční schůze a na vánočním srazu na viděnou....