Tak další herec ze široké palety účinkujících v seriálu byl mezi námi. Ano, pan Karel Hlušička, aktuálně devadesátiletý herecký bard souhlasil s povídám o seriálu a nejenom o něm. Opět nás již dříve několikrát napadlo tohoto herce sehnat pro sraz, a třeba i s panem Jelínkem, protože spolu hráli v divadle, ale nikdy na to nedošlo. Až celkem nedávno Lída kontaktovala pana Hlušičku a dostalo se jí vřelého přijetí a souhlasu s akcí. Takže jsme na fóru začali ladit termíny a vyšla z toho neděle 19.4.2015. Opět jsme chtěli využít salónek v domově Sue Ryder, ale byla tam tentokrát jiná akce, takže jsme se přesunuli jen o kousek dál do Relax Café Baru, kde proběhla oslava narozenin pana Jelínka. Start byl tentokrát trochu netradičně až v 19:00, takže nějak po šesté večer se organizátoři začali scházet na místě a připravovat vše co bylo třeba. Opět jsme zachovali ověřený styl besedy, tedy ukázky z filmů a seriálů, povídání s hostem vždy o jednom filmu, přestávka na občerstvení, opět beseda a samozřejmě poděkování s dárky a památkou na setkání. Takže se postupně začali scházet další členové a poté dorazil i hlavní host pan Hlušička v doprovodu Lídy a Spellmana, kteří opět zajišťovali dopravu. Úderem sedmé večerní jsme tedy oficiálně začali. Nejprve se panu Hlušičkovi dostalo od místopředsedy malého Míry něco informací o nás, aby host věděl s kým má vlastně tu čest a co ho u nás čeká.

                                              

Po úvodu tedy následovala první ukázka z filmu Vánice z roku 1962. Opět jsme vybrali filmy, které se jednak dají na internetu sehnat a jednak jde o známější věci, nebo nám alespoň připadaly zajímavé. Takže film Vánice a pan Hlušička jako člen horské služby pátrající po ztracené skupině v Krkonoších, která zabloudila při sněhové vichřici. Dozvěděli jsme se několik zajímavostí o natáčení, ale ještě před tím nás pan Hlušička doslova šokoval, když nám sdělil, že jeho první filmová role byla ve Švejkovi od režiséra Karla Steklého. Marně jsme si lámali hlavy, kde se tam objeví, a on je to jen mžik. Ano, pan Hlušička si zahrál atentátníka Gavrilo Principa, který se mihne na začátku při výstřelu na Ferdinanda d'Este. Člověk si musí scénu "odkrokovat", aby ho tam poznal.

                                                            

Ze šedesátých let jsme ještě měli vybrán seriál Sňatky z rozumu, kde si pan Hlušička zahrál básníka Juliuse Zeyera. Z let sedmdesátých jsme pustili film Už zase skáču přes kaluže, kde si zahrál tatínka chlapce, který onemocní dětskou obrnou. Většina z nás asi film zná z dětství. Pan Hlušička zavzpomínal, jak se mu točilo s panem Dlouhým a jak se vlastně dostal k práci s koňmi, protože v mnoha filmech se objevuje právě na koni a je vidět, že si s těmito zvířaty rozumí. Dál následoval film Cesty mužů, kde hrál policajta v 50.letech, který pronikne do diverzní skupiny páchající násilí na vesnici v době kolektivizace. Tady jsme se třeba dozvěděli, že pan Hlušička vůbec nemá rád zbraně a při úvodní scéně střelby na mizející terče postav ho napomínali, ať při tom nezavírá oči.

                                              

                                             

                                             

Následoval film Zatykač na královnu a opět role vyšetřovatele, tentokrát společně s panem Jelínkem. Dalším filmem byl snímek Počkám až zabiješ a role "esesáka", velitele tábora na výcvik psů pro zabíjení. Tady pan Hlušička vzpomněl na psa, který ho v závěrečné scéně usmrtí. Pes byl od pohraničníků a byl hrozně hodný, vlastně si chtěl hrát a shodit mu čepici. Šikovným střihem pak ze scény vznikla rvačka a prokousnuté hrdlo hlavního záporáka. Následoval film Horolezci, kde si zahrál člena výpravy. Tento snímek je takovým polodokumentem a mapuje pokus české výpravy o výstup na Nanga Parbat v roce 1969, který skončil neúspěchem. Herecké obsazení je zde skvostné a celkově má film výbornou atmosféru, i když je točen částečně v ateliéru a částečně ve Vysokých Tatrách. Nyní následovala v naší besedě pauza, takže jsme se vrhli na pohoštění v podobě rautových studených mís a doplnili tak energii.

                                                         

Po přestávce jsme se dostali již k seriálu, tedy dílu Rubínové kříže a roli kasaře Willyho Kleibera. Zde pan Hlušička zavzpomínal třeba na scénu, kdy ho má utopit Rudy Mauer ve vaně. Natáčení nebylo jednoduché, protože topit se nechce dobrovolně asi nikomu a perfekcionalista pan Sequens to potřeboval mít natočeno dokonale. Poté jsem přešli k filmu Zbraně pro Prahu a roli železničního posunovače, který veze vlak se zbraněmi na pomoc hlavnímu městu. Zde pan Hlušička líčil natáčení scény s výskokem z lokomotivy. Když se prý Belmondo nenechával dublovat, tak on to také zvládne. Následovaly ukázky z dalších filmů, jejichž seznam je uveden na konci.

                                             

                              

Pan Hlušička sice mluvil docela potichu, ale svůj hlas má stále stejný a zvučný, jak ho známe z filmů. Často hrál tvrdé chlapy a to i v záporných rolích. Na svůj věk působí velice vitálně, o tom svědčí i to, že stále řídí auto. Večer tedy uběhl jako voda a my jsme byli nuceni končit, ani ne tak proto, že by pan Hlušička neměl sil, ale v podniku se blížila zavíračka. Po připravených ukázkách jsme měli přichystány ještě dvě hádanky, jestli pan Hlušička pozná, kde také hrál. První byla ze seriálu Ve znamení Merkura, kde hraje asi velitele "školy pro celníky" - tady se nám Mistra podařilo nachytat, nepoznal co to je. Druhou hádanku ale rozlouskl, šlo o postavu Ferdinanda Peroutky v šíleném seriálu Gottwald.

                                         

                                           

Tímto jsme tedy vyčerpali ukázky a přistoupili k předání dárků. Hlavním darem bylo dobové kasařské náčiní, symbol to postavy Willyho Kleibera. Pan Hlušička byl velmi překvapen a přidal zmínku, že to kasařské náčiní v seriálu bylo prý jeho. Tak si to každý přeberme:-). Druhým darem byla zarámovaná fotografie ze seriálu aneb Willy Kleiber v akci páčící "káču", s věnováním od našeho Fanklubu. Nakonec ještě Mistr dostal láhev červeného vína.

                                                     

                                                  

Kdo si chtěl nechat něco podepsat, tak nastala jeho chvíle. Knihy, DVD, nebo plakátky z filmů pan Hlušička velmi rád podepsal. Tím tedy bylo setkání u konce, Mistra opět odvezli domů Lída se Spellmanem a my jsme se také rozešli. I z této akce máme dobrý pocit, protože panu Hlušičkovi se u nás líbilo, působil na nás velmi mile a přístupně, na svůj pokročilý věk i svěže a s optimistickým pohledem do budoucna. Ať se mu daří a přejeme hodně zdraví do dalších let.

 

Seznam probíraných filmů a seriálů:

1962-Vánice

1968-Sňatky z rozumu

1970-Už zase skáču přes kaluže

1972-Cesty mužů

1973-Zatykač na královnu

        Počkám, až zabiješ

        Horolezci

1974-Rubínové kříže (30PMZ)

        Zbraně pro Prahu

1976-Boty plné vody

1977-Volání rodu

        Ve znamení Tyrkysové hory

1978-Ve znamení Merkura

        Robinzoni z Kronborgu

1979-Drsná planina

1981-Dostih

1986-Gottwald